Nemoci papoušků

Nemocný papoušek často vysedává na jednom místě, peří má načechrané, je unavený a je ke svému okolí netečný. Oči má většinou přimhouřené, přijímá málo jídla, většinu vyhodí z misky ven a vůbec nedbá o svou hygienu.

Papouška musíme od ostatních ptáků oddělit do nemocniční klece. V kleci by měla být vyšší teplota (30-35°C),místo vody se dává čaj(nejlépe heřmánkový) a potrava je dietní. Tučná krmiva (slunečnicová semena, semenec, niger, apod.) nedáváme!!

Lehčí onemocnění můžeme léčit sami, jiné, vážnější nemoci ve spolupráci s veterinárním lékařem, který určí nemoc až po parazitologickém a bakteriologickém vyšetření trusu.

Nemocný papoušek má obvykle zvýšenou teplotu a průjmy, proto musí příjmat hodně tekutin, jinak uhyne na nedostatek vody. Ptákům, kteří mají prudké průjmy, dávejte pít odvar čaje lžící přímo do jícnu nebo injekční stříkačkou s nadstavcem přímo do volete.

Vnější onemocnění se týká především opeření papoušků. Poruchy bývají během pelichání, po dobu hnízdění i v průběhu celého roku. Někteří papoušci si oškubávají vlastní nebo partnerovo peří, často tak čini i mládatům v hnízdě. Velice nepříjemné onemocnění je také tzv. francouzské pelichání, u něhož peři nedorůstá do normálniho stavu a vypadává. Léčeni takto postižených jedinců je bezúspěšné, proto je lepší vyřadit postiženého ptáka z chovu.

Onemocnění zažívacích orgánů vzniká většinou ze špatného nebo prošlého krmiva, z příměsí v krmivu nebo za to může otrava. Za onemocnění můžou také parazité a infekce.

Onemocnění dýchacího aparátu probíhaji u papoušků v celém jeho rozsahu nebo samostatně v dutině nosní, průduškách nebo v plicich. Probíhaji akutně nebo chronicky. Příčinou mohou být faktory chemicko-fyzikální, infekční, parazitární nebo zapřičiněné plísněmi. Příznaky zánětu je tvorba zánětlivého sekretu a obtížné dýchání. Známá je aspergilóza - plísňové onemocněni dýchacích orgánů. Chorobné stavy pohlavních orgánů mohou být různorodé. Do této problematiky patří například neplodnost ptáků, anomálie vajíček, nesnášivost (potíže při snůšce), výhřeznutí kloaky apod.

Onemocnění pohybových orgánů jsou nemoci vnější, které si ve svých chovech ošetřuji a léčí chovatelé. Prevencí otlaků na končetinách jsou kulatá a čistá bidla, nadměrný růst drápů je nutné ošetřovat pravidelně. Při onemocnění dnou (porucha výměny látkové), některých pohmožděních i infekčních nemocech, je nutné vyhledat veterinárního lékaře. Nemocí očí (záněty) způsobuji zpočátku slzení, později otoky a hnisavý výtok, který slepuje víčka. Příčinou bývá zranění, cizí těleso v oku, prochlazení, kouř nebo i poleptání (např. po dezinfekci). Poruchy výměny látkové zapřičiňují otylost nebo chudokrevnost. Otylost vzniká nesprávnou výživou, předávkováním krmiv s vysokým obsahem tuků; chudokrevnost je důsledkem absolutniho nedostatku výživy a invazí parazitóz. Patří sem i rachitida (měknutí kostí, křivice) a avitaminózy.

Parazitózy rozlišujeme na vnější a vnitřní. Vnější paraziti se přiživují na kůži, v kůži nebo v peří. Nejznámější jsou drobní roztoči -čmelící. Rychle se rozmnožují a živí se krví. Na ptácích parazitují v noci, ve dne se zdržují mimo hostitele. Svrab (vápenka) napadá nohy, ozobí, okolí zobáku i oči. Často se vyskytuje u andulek vlnkovaných. Z vnitřtních parazitóz je známá syngamóza, kokcidióza a žaludeční a střevní červi, u papoušků známé - škrkavky, kapilárie, výjimečně i tasemnice.

Infekční nemoci patří mezi ty, které je nutné co nejdříve léčit ve spolupráci s veterinářem. U importovaných jedinců, pokud nejsou řádně izolováni podle stanovených veterinárních předpisů, mohou onemocnět psittakózou nebo ornitózou, které jsou přenosné i na člověka. U větších papoušků se může objevit i tuberkulóza a někdy i salmonelóza, kterou roznášejí zpravidla infikovaní hlodavci.

Sponzor webu: Registrace do katalogů je služba pro všechny webmastery.